Většina majitelů psů ví, že jejich čtyřnozí miláčci nevidí svět stejně jako my. Mnoho z nich si ale stále myslí, že se dívají na černobílý svět v podobných konturách jako lidé. Jak tomu ale je doopravdy?
Psi nevidí svět pouze jako starou černobílou fotografii. Díky elektronovému mikroskopu vědci teprve před krátkou dobou zjistili, že psi, stejně jako my, vnímají barvy, ovšem v mnohem omezenějším spektru. Lidské oko má zhruba 6 až 8 milionů buněk citlivých na tři druhy barev, tzv. čípků, díky nimž přijímá barvy žluté, zelené a modré. Zároveň obsahuje až 150 milionů buněk vnímajících jas, tedy intenzitu světla, tzv. tyčinky. Současně s vyhodnocení vlnové délky barvy, na kterou se lidské oko dívá, dokáže přesně určit kombinaci a odstín konkrétního vjemu.
Psi mají na rozdíl od lidí na sítnici pouze dva druhy barevných receptorů. Jejich čípky vnímají žlutozelenou a fialovou barvu, ostatní odstíny mu splývají. Červená, oranžová, žlutá i zelená pro něj proto znamenají jedno a totéž. Můžeme tak říci, že psi vidí svět dvoubarevný, podobně jako lidé s tzv. deuteranopií, tedy červeno-zelenou barvoslepostí.
Pro divoké „psy“, tedy vlky, bylo vždycky důležitější vidět dobře v noci než ve dne. Proto se jim vyvinuly spíše tyčinky, tedy receptory jasu, nikoli čípky, které jsou v šeru málo citlivé. Velké množství tyčinek umožňuje vlkům i psům rozlišit větší množství odstínů šedé a lépe se tak orientovat ve tmě, což bylo nutné při lovu kořisti a pro přežití v divoké přírodě. Alespoň dvoubarevné spektrum jim zase umožňuje rozeznat ochranné zbarvení kořisti, což by jim černobílé vidění prakticky neumožňovalo.
Každý živý tvor prošel evolucí, během které došlo k rozvoji schopností, které mu umožnili adaptaci a přežití v přírodě. U vlků a psů se jednalo právě o rozvoj tyčinek na úkor čípků, jejichž dvouspektrální rozsah jim umožnil si spolehlivě obstarat kořist a orientovat se při snížené viditelnosti. Psi se navíc orientují především podle čichu, který jim zajišťuje mnohem přesnější informace o okolním světě a mají také mnohem citlivější sluch než lidé.
Aby se lidé dokázali lépe vcítit do toho, jak vidí jejich čtyřnohý přítel, přišel András Péter s webovou aplikací, která jim toto umožní. Do aplikace Dog Vision lze nahrát libovolný obrázek a po jeho „zprocesování“ se vám zobrazí tak, jak by jej vnímal váš pes.
Fotografie z karnevalu, jak ji vnímá lidské oko.
Stejná fotografie viděná psím zrakem.
Jak je patrné z fotografií, mění se nejen barvy, ale také sytost, a především ostrost obrazu. Jsou tak usnadněné barevné přechody, pes také zdaleka nevnímá tak silné kontrasty jako lidské oko.
Tento fakt umožňuje majitelům přizpůsobit svůj kontakt se psem a v mnoha případech i pochopit jejich reakce, které lidé mnohdy zaměňují za hloupost a nepochopení pokynů majitele psa. Pokud budete myslet na to, které barvy pes vnímá ostřeji, získáte se svým čtyřnohým přítelem mnohem harmoničtější vztah.
Začít můžete u hraček. Pokud psovi pořídíte v jeho očích k okolnímu prostředí kontrastní hračku, bude se mu mnohem snadněji hledat a vy si ušetříte vykřičené hlasivky a nachozené kilometry za balonkem ztraceným v trávě. Zejména při výcviku psovi pomůžete pochopit vaše pokyny, když budete myslet také na to, co máte na sobě. V kontrastních barvách vás pes uvidí jasně a rychleji pochopí a bude reagovat na vaše povely.
Domácí mazlíčci ocení i kontrastní pelíšek, misky a další potřeby. Snadněji se na ně naučí a budou jim připadat zajímavější.
V případě profesionálních psích sportů je znalost psího vidění ještě důležitější. Například ve sportu agility vede majitel svého psa skrz celou trasu překážek a pes je překonává pomocí pokynů svého vodiče. Pokud by byl vodič oblečený do nekontrastní barvy vůči svému okolí, bude psovi trvat, než pokyn rozezná a pochopí a bude mu to tak bránit v rychlém a správném probíhání překážek.
Stejně tak překážky či jiné rekvizity, které majitelé a psí školy k jejich cvičení využívají, musejí brát psí vidění v potaz. Pokud bude muset pes překonat žlutočervené překážky na hnědé nebo zeleném podloží, bude pro něj náročné se zorientovat a nešlápnout vedle.
Jak už jsme zmiňovali na začátku, psi vidí po setmění díky tyčinkám lépe než my také kvůli tomu, že jejich zrak lépe registruje pohyb. A nejen proto se pes stal častým oblíbeným hlídačem pozemků a obydlí. Vzhledem k odlišnému umístění očí mají psi také lepší periferní vidění. Rychleji tak poznají, pokud se někdo blíží zpoza rohu.
To s sebou ale nese i negativa. Protože náš zrak směřuje více dopředu, máme o to výrazněji se překrývající vidění. To nám umožňuje lépe vnímat hloubku obrazu, efektivněji využívat stereoskopické vidění a zaostřovat.
Kombinace lepšího periferního vidění, ostražitého zraku i po setmění a výkonnějšího čichu a sluchu však dělají z našich čtyřnohých přátel stále lepší hlídače, než bychom byli my sami.
Vzhledem k vývoji a šlechtění psích ras jsou psi o něco náchylnější ke zrakovým nemocem nejen během stárnutí. Poruchy zraku se mohou snadno zapsat do genů a přenášet se na štěňata nebo vzniknout během života a v důsledku nepochopení psích signálů může dojít až k oslepnutí. Je proto důležité vnímat znaky chování zvířete a v případě podezření na špatný či zhoršující se zrak kontaktovat veterináře. Na svůj zrak však musíte dbát i vy sami. Pokud je už přítmí a vy máte chuť si číst, nešetřete a kupte si raději kvalitní stolní lampičku. Stylové lampičky najdete například na Profisvitidla.cz.
